Made in Japan: eseje o současné japonské popkultuře

Čtvrtek v 11:35 | Adel Kitty |  Knihy a média

Made in Japan: eseje o současné japonské popkultuře, kol. autorů (Jan Sýkora, Karel Veselý, a další)
Labyrint, 2014

Před pár měsíci jsem šla do knihovny a prohlížela jsem si doporučené knihy. Mezi nimi byla i tato, která mě už svou grafickou úpravou zaujala. Bylo mi hned jasné, že to musí být něco o Japonsku. A že je. Kniha obsahuje, jak již z názvu knihy lze vyčíst, eseje o současné japonské popkultuře.
Eseje o japonsku, otaku, manga, anime, videohrách, filmech. Na konci můžete naleznout glosář plný vysvětlení k pojmům, které se v knize vyskytují a také literaturu. Jednotlivé eseje jsou psány především z vlastních zkušeností a poznatků autorů. Určitě se v knize dozvíte spoustu věcí, které si nikde tady na blogu (celkově na všech o japonské kultuře, anime atd.) nepřečtete. Postupně zjistíte, jak japonská popkultura vnikala a rozvíjela se až do dnešní podoby. Za mě je to fakt fajn kniha a jsem ráda, že jsem ji v knihovně objevila. V životě by mě nenapadlo, že by tam něco takového snad bylo...i když je pravda, že jsem už měla doma před pár lety půjčenou knihu o gejšách, takže už se asi nedivím.




(Zdroj obrázků: http://www.komiksarium.cz/index.php/2014/04/kniha-made-in-japan-prichazi-s-cerstvym-pohledem-na-mangu-ci-anime/)

 

The Discovery

13. června 2017 v 18:54 | Adel Kitty |  Filmy a seriály


Základní údaje o filmu: film je z roku 2017, natočen v USA, dlouhý 110 minut, žánr romantický a sci-fi (ovšem podle mě je docela i psychologický)

Svět je uveden do chaosu a série sebevražd poté, co Dr. Harbor zveřejní své studie. Ty ukazují, že člověk se dostává po smrti někam na lepší místo. Mluví se zde o restartu svého života.
Syn doktora Harbora, Will potkává během své cesty do otcovy vily mladou ženu jménem Isla, netušíc co se během dalších hodin stane. Tu zachrání před její sebevraždou a nabídne jí připojit se do otcova týmu, který pracuje na tajemném přístroji. Chtějí takto zjistit co se opravdu děje po smrti. Přijdou na to? Na se radši koukněte sami :)

Můj názor: Film rozhodně není pro každého, ale myslím si, že při tom kolik se dnes ukazuje ve filmech smrti to nebude nic hrozného. Jisté však je, že člověku připomene jak je život pomíjivý, je potřeba ho žít a užívat si každou chvíli.

(Zdroj: https://uk.newonnetflix.info/info/80115857/s)

Velká čistka šatníku aneb konec nekonečnému šatníku = dobrá katarze!

16. října 2016 v 22:43 | Adel Kitty |  Deník
Od doby, kdy jsem napsala článek Můj nekonečný šatník už uběhl více jak rok. Tehdy jsem byla nespokojená s tím množstvím oblečení, které jsem v šatníku měla a nenosila ho, případně jsem s ním chtěla ještě něco provést.
A jak jsem na tom dnes?

Od té doby jsem ze svého domova vynesla více než 10 tašek PLNÝCH oblečení. Ok, abyste si nemysleli, že jsem blázen, tak mezi tím vším bylo i oblečení mé sestry a občas i něco od mamky, ale určitě 3/4 bylo z mojí skříně.

Dneska už mi rozhodně nepraská skříň ve švech. Něčeho mám jenom pár kusů a něčeho mám stále dost, ale už se ve svém šatníku mohu krásně zorientovat a rozhodně nemívám ráno moc velký problém, co z toho kvanta si obléct. A jak jsem teda vyřazovala?

Zkoumala jsem co mi opravdu sedí a co ne, dívala jsem se na své pocity, jak se v danném oblečení cítím a jestli oblečení vůbec nosím. Výsledek jste již četli o něco výše. Rozhodně se teď cítím o něco lépe co se mého šatníku týče. Jsem taková spokojenější, ale to má za následek možná i moje momentální životní situace. :)

Každopádně mi to dalo hodně. Oblečení jsem samozřejmě jen tak nevyhazovala, ale vždy jsem ho dala do kontejnéru na oblečení od Armády Spásy. Někdo své oblečení prodá, já dávám práci lidem. Alespoň takto se na jejich www stránkách prezenují se svými kontejnery. Práci dostanou lidé, kteří ji potřebují a oblečení pak putuje dále a nekončí tak alespoň na skládkách.

Mimochodem čistkou si prošel i botník a moje šperkovnice.

Teď jsem v bodě, kdy přemýšlím nad tím, co si koupit a kolik by to mělo stát. Přečetla jsem si pár článků o masové a konzumní módě, takže teď hodně uvažuju, když nakupuju. Ale o tom článek jindy.

Jak jste na tom vy se svým šatníkem? Je to boj anebo jste spokojení?


 


Přes překážky ke hvězdám

8. února 2016 v 2:12 | Adel Kitty |  Moje úvahy a názory
Každý člověk má nějaké problémy. Ať už drobné nebo velké. Vždycky by měl mít každý nějaký únik a nikdy by neměl ztratit sám sebe. To je podle mě zásadní věc.

Já si vždycky říkám, že není zas tak zle, že mohlo být ještě mnohem hůře. Podstatné je dívat se během takovýchto blbých chvil na to, co je na našem životě krásné. Samozřejmě vidět to realisticky, ale vidět i tu dobrou věc na našem životě. Mohu potvrdit, že většinou právě to zlé nás často vede k tomu dobrému anebo by alespoň mělo, pokud ne.

Ačkoliv je nápis článku ,,přes překážky ke hvězdám" nebudu tu psát o tom, jak být nejlepší. Ani jak žít život lépe. Je to věc volby. Každý by měl ty pomyslné hvězdy v jiných výšinách a ne vždy jich každý dosáhne, třeba jenom proto, že si stanovil vysoké cíle.

Podstatné je mít trpělivost a postupně, ne bezhlavě, si plnit své sny a i když se nám něco nedaří, ať už je to cokoliv, nesrážet se, ale naopak se snažit vstát, něco s tím dělat. Něco nevychází? Tak to někdy výjde.

Vůbec nejhorší je, když vás sráží vaše okolí a vy si pak o sobě vlastně už myslíte to samé. Je to takový plíživý psychický teror. I já si to mnohokrát zažila a o to více jsem pyšná na to, že jsem to vždycky nějak zvládla.

Pro dnešek jsem už ztratila myšlenku, někdy se k tématu ještě vrátím, dobrou noc :)


(obrázek zdroj: http://mountainstoseaworkshops.com/reaching-stars-botany-bay-edisto-island-sc/)

Když vás múza opustí

17. června 2015 v 12:08 | Adel Kitty |  Deník
Znáte to? Takové to, když chcete něco strašně moc napsat a nevite co? Tohle se mě drží momentálně už nějaký ten týden a ne a ne se mě to pustit.

Když jsem se zde vracela po dlouhé době zpátky na svůj osobní blog, napadalo mě tolik témat, o kterých se dalo psát. Ovšem co se stalo po napsání toho posledního článku, o netuším. Možná to bylo tím, že když mě něco napadlo, tak jsem to zde ihned nehodila. Ani na papíře to nemám. A tak mě moje múza opustila.

~~~~~~
Pro příští dny se pokusím si veškeré nápady sepisovat. Každý člověk si bohužel ne vždy zapamatuje co chtěl dělat před 5 minutami. Alespoň já ne.

Momentálně se mi pozdává, že můj mozek přestal za poslední 3 roky pracovat tak, jako dříve. Byly doby, kdy bych o sobě mohla prohlásit, že mám fotografickou paměť. Prostě můj mozek zlenivěl! A to se chystám k dalšímu studiu na vysoké škole...
Budu s tím muset něco udělat. Co vy a vaše paměť?

~~~~~~
V knize ,,Návod na šťastný život" se sice dozvíte spoustu mouder, ale myslím si, že jedno z těch nejpodstatnějších (alespoň co se paměti týče) bylo:

,,Pište si poznámky!"

Vím, zní to banálně až neuvěřitelně a navíc, komu se dnes chtějí psát poznámky, ale rozhodně to má něco do sebe. A tak vám tady někdy za čas poreferuji o mém pokusu s poznámkami.

(obrázek zdroj: http://www.deviantart.com/art/Muse-327598050)

Další články


Kam dál